Já to udělám!

Každou neděli se naše široká rodina schází v jednom z našich domů a společně obědváme. Samozřejmě je to vždycky oblíbená část té části rodiny, u které oběd není. Raději všichni jezdíme samozřejmě k těm druhým domů, protože nemusíme připravovat jídlo, leštit zrcadla, vysávat, drhnout podlahy a podobně. Je jasné, že vždycky ale přijedeme dřív, abychom pomohli alespoň s finálními přípravami oběda. Vešli jsme k sestře do domu, která tam běhala s vysavačem a já ji rovnou vzala vysavač z ruky s tím, že to udělám.

Kde je?

V tom vysavači najednou začalo po nějaké době vysávání hrozně chrastit. Šla jsem se raději zeptat, jestli jsem ten přístroj nerozbila, ale sestra mi vysvětlila, že to bude chrastit uvnitř pravděpodobně nějaký korálek nebo mince. Tak jsem vysávala dál a neřešila to. Když už jsem měla hotovo a sestra měla připravený oběd, všichni jsme si sedli k jídelnímu stolu a začali jsme jíst. Najednou koukám, že mi chybí něco na ruce. Zeptala jsem se sestry, jestli si myslí, že ten vysavač se může zničit vcucnutými zásnubními prsteny. Koukala na mě vyjeveně, ale pak ji došlo, že to byl takový zvláštní vtip. Vysavač raději hned rozebrala a můj prstýnek našla naprosto neponičený.